Blankosměnka
Blankosměnka, označovaná též jako směnečný blanket, je listina emitovaná jako zárodek směnky nebo jako směnka s neúplným obsahem.
Směnečné právo rozlišuje neúplnost směnky, kterou lze vyplněním odstranit, a neúplnost definitivní. Rozdíl mezi definitivní neodstranitelnou neúplností listiny a neúplností, kterou lze odstranit doplněním, nespočívá v obsahu listiny, ale v okolnostech její emise – zejména v postoji podpisatele listiny a jejího prvního nabyvatele k neúplnosti obsahu takto vyhotovené listiny a ve faktu, zda k doplnění chybějících údajů udělil emitent prvnímu nabyvateli listiny vyplňovací oprávnění.
Pojmovými znaky blankosměnky jsou:
- obsah listiny není úplný,
- přičemž neúplnost obsahu blankosměnky je záměrná a dočasná,
- listina je předurčena k tomu, aby se stala úplnou směnkou,
- listina obsahuje podpis osoby, která ji vydala – jedná se o podpis výstavce, případně příjemce nebo směnečného rukojmího,
- v okamžiku emise listiny je jejímu prvnímu nabyvateli uděleno vyplňovací oprávnění, tedy oprávnění vyplnit do emitované blankosměnky chybějící údaje.
Neúplnost listiny
Listina má potenciál být blankosměnkou v případě, že v jejím textu chybí alespoň jeden údaj. Může se jednat o podstatnou náležitost směnky nebo o směnečnou doložku (tedy o náležitost nepodstatnou).
Neúplnost obsahu představuje jeden z několika pojmových znaků směnečného blanketu. Blankosměnkou není každá listina, ve které absentuje některá z podstatných náležitostí směnky. Listina obsahující některé náležitosti směnky je zárodkem tohoto cenného papíru jen v případě, že vykazuje i všechny dále uvedené znaky.
Záměrná a dočasná neúplnost listiny
Záměrnou a dočasnou neúplnost blankosměnky lze charakterizovat tak, že blankosměnkou je listina, která byla emitována s předpokladem, že její text může být dodatečně rozšířen o další údaje při tzv. vyplnění blankosměnky. Blankosměnkou tedy není listina, která neobsahuje některou z podstatných náležitostí směnky s tím, že absence uvedené náležitosti v textu směnky nastala omylem nebo opomenutím. Dočasnost absence některého z údajů v textu blankosměnky je třeba vnímat tak, že účastníci emise listiny připouští nebo dokonce předpokládají, že předmětná vědomá neúplnost textu listiny může být dodatečně potlačena doplněním chybějících údajů.
Předurčenost listiny za směnku
Aby neúplná listina byla blankosměnkou, musí být emitována s tím, že jak její vydatel, tak její první majitel jsou srozuměni s faktem, že může být doplněním chybějících údajů přeměněna na směnku.
Vyplňovací oprávnění
Neodmyslitelným pojmovým znakem blankosměnky je existence oprávnění vyplnit chybějící obsah listiny. Vyplňovací oprávnění je právo majitele blankosměnky vyplnit do tohoto zárodku směnky chybějící údaje. Jedná se o právo umožňující regulérně rozšířit text směnečného blanketu o chybějící údaje.
Podpis emitenta
Listina je písemným právním jednáním. Rozdíl mezi listinou a popsaným kusem papíru spočívá ve faktu, že listina zachycuje relevantní projev vůle a je podepsána osobou, jejíž vůle je v ní vyjádřena. Směnka (a tudíž i blankosměnka) vzniká jednáním nebo více jednostrannými písemnými právními jednáními směnečných dlužníků (v případě blankosměnky se může jednat o potenciální směnečné dlužníky). Základ směnky představuje směnečné prohlášení jejího výstavce (tzv. základní směnka). Blankosměnka je v drtivé většině případů emitována v podobě základní blankosměnky, tedy v podobě základní směnky, v níž není obsažen některý z údajů, nezbytnou součástí základní blankosměnky je však podpis výstavce. Blankosměnku však lze emitovat i v podobě blankoakceptu; základem tohoto zárodku směnky je podepsaný akcept s tím, že listina neobsahuje základní směnku, neboť v ní chybí podpis výstavce. Přípustná je i blankosměnka v podobě blankoavalu. Blankosměnka emitovaná ve variantě „blankoaval“ je obdobou blankoakceptu; právní režim zárodku směnky v podobě blankoavalu poskytuje rukojemské prohlášení. Blankoaval je podepsán směnečným rukojmím.
Blankosměnka jako zárodek směnky nebo jako směnka s neúplným obsahem
Blankosměnkou může být listina, která není prozatím platnou směnkou, neboť postrádá některou z podstatných náležitostí směnky, může však být i platnou směnkou (její obsah vykazuje všechny podstatné náležitosti směnky), byla však emitována s předpokladem následného doplnění některé z doložek (zpravidla údaje data splatnosti směnky).
Neúplná směnka
Od blankosměnky je třeba odlišit neúplnou směnku. Zatímco blankosměnka je listina, která byla emitována s předpokladem, že bude vyplněna na úplnou směnku a k jejímuž vyplnění bylo uděleno vyplňovací oprávnění, neúplnou směnkou je listina, která obsahuje některé podstatné náležitosti směnky, u níž však absenci chybějících podstatných náležitostí směnky nelze vysvětlit úmyslem emitovat směnečný blanket s doplnitelným obsahem a s jejímž vznikem není spojeno srozumění, že chybějící údaje mohou být doplněny. Autor: JUDr. Radim Chalupa, Ph.D.