Promlčení pohledávky
Promlčení je důsledek neuplatnění práva ve stanoveném čase. Promlčení práva je tedy výsledkem dvou kumulovaných právních skutečností – neuplatnění práva a uplynutí doby. Důsledkem promlčení směnečné pohledávky není její zánik. Promlčení pouze ovlivňuje kvalitu pohledávky. Promlčení se projevuje podmíněním nároku pohledávky.
Promlčená pohledávka existuje. Je-li uplatněna u soudu, soud dlužníkovi uloží povinnost zaplatit dluh.
Úspěšnost obrany směnečného dlužníka založené na promlčení pohledávky je vázána na řádné uplatnění námitky promlčení.
Tři promlčecí lhůty pro promlčení směnečné pohledávky
Směnečné právo zakotvuje tři rozdílné promlčecí lhůty. Jiná je jednak délka těchto lhůt, liší se i způsob určení počátku běhu lhůty. Jinak se promlčuje:
- přímá směnečná pohledávka,
- prvopostihová směnečná pohledávka,
- pohledávka uplatnitelná v rámci dalšího postihu.
Délka i počátek běhu promlčecí lhůty, ve které se promlčují postihové závazky, jsou tedy ovlivněny jednak postavením dlužníka ve směnečném vztahu, jednak způsobem nabytí směnky věřitelem.
Promlčení přímé směnečné pohledávky
Směnečná pohledávka za příjemcem, výstavcem vlastní směnky a přímo zavázaným avalistou se promlčuje uplynutím tříleté promlčecí lhůty, která počíná běžet ode dne splatnosti směnky.
U směnky splatné na viděnou (vistasměnky) a u směnky splatné na určitý čas po viděné (lhůtní vistasměnky) je počátek běhu promlčecí lhůty stanoven odlišně. Výklad počátku běhu promlčecí lhůty u vistasměnky a u lhůtní vistasměnky je uveden dále v textu.
Promlčení prvopostihové směnečné pohledávky
Směnečná pohledávka majitele směnky, který tento cenný papír nabyl jakkoli jinak než zaplacením směnečného dluhu, za všemi postihovými dlužníky se promlčuje uplynutím jednoleté promlčecí lhůty.
Tato promlčecí lhůta počíná běžet:
- protestací pro nepřijetí nebo neplacení (není-li protestační povinnost prominuta),
- splatností směnky (je-li protestační povinnost prominuta).
Promlčení směnečné pohledávky uplatnitelné dalším postihem
Směnečná pohledávka věřitele, který směnku nabyl zaplacením dluhu v postavení postihového dlužníka, za všemi postihovými dlužníky se promlčuje uplynutím šestiměsíční promlčecí lhůty.
Lhůta, ve které se promlčuje směnečná pohledávka uplatnitelná výkonem dalšího postihu počíná běžet dnem, kdy se veřitel, jehož pohledávka se promlčuje, stal v důsledku zaplacení dluhu směnečným věřitelem, případně pak od okamžiku, kdy byl vůči tomuto dlužníkovi uplatněn postih soudní cestou. Nastanou-li obě uvedené skutečnosti, počíná promlčecí doba běžet od té události, která nastane dříve.
Počátek běhu promlčecí lhůty u vistasměnky a lhůtní vistasměnky
U vistasměnek a lhůtních vistasměnek se počátek běhu promlčecí doby vymezuje v odlišném režimu. U těchto dvou typů směnek je v okamžiku jejich vystavení určen způsob navození splatnosti, konkrétní datum splatnosti je určeno až prezentačním úkonem majitele směnky.
Je-li vistasměnka předložena k placení, běží promlčecí lhůta od data splatnosti navozeného prezentací. Je-li cizí lhůtní vistasměnka přijata nebo protestována pro nepřijetí, případně je-li u vlastní lhůtní vistasměnky potvrzena viděná, běží promlčecí lhůta od data splatnosti navozeného akceptem, protestem nebo potvrzením viděné.
Promlčuje se i pohledávka vtělená do vistasměnky a lhůtní vistasměnky, jejíž splatnost nenastala v důsledku absence úkonu, kterým u té které směnky navozuje splatnost. Promlčecí lhůta u takovýchto směnek počíná běžet od okamžiku uplynutí příslušné prezentační lhůty.
Autor: JUDr. Radim Chalupa, Ph.D.