Směnky s redukovaným počtem účastníků
Důvodem pro emisi směnky (tzv. kauzou směnky) a založení směnečných závazků (tzv. kauzou směnečného závazku) bývá zpravidla příčinný (kauzální) závazkový vztah. Směnka bývá většinou emitována jako nástroj k zajištění nebo utvrzení pohledávky existující v rámci příčinného vztahu, případně pohledávky, která má vzniknout kdykoli v budoucnu. V některých případech je směnka využita jako nástroj k zaplacení dluhu existujícího v rámci příčinného vztahu. Výjimečně je směnka využita jako prostředek k zaplacení příčinného dluhu. Existují i případy, kdy je směnka věřiteli poskytnuta jako sankční nástroj.
Aby směnka plnila bez komplikací svůj účel, musí mít směneční dlužníci v příčinném vztahu také postavení dlužníků, a směnečný věřitel musí být věřitelem v příčinném vztahu. Je více než vhodné, aby počet účastníků základního směnečného vztahu a počet účastníků kauzálního vztahu byl totožný.
Účastníci příčinného vztahu, na němž se podílí jen dvě osoby (jeden věřitel a jeden dlužník), mohou mít důvody k tomu, aby emitovali nikoli vlastní směnku, ale směnku cizí. V kauzálním vztahu je tedy jeden dlužník a ve směnečném vztahu mají být dlužníci dva. V takovémto případě však chybí jedna osoba, která by se stala směnečným dlužníkem. Uvedený problém není vhodné řešit vtahováním osoby nezúčastněné na příčinném vztahu do vztahu směnečného. Směnečné právo nabízí možnost vyřešit uvedenou nerovnováhu mezi počtem účastníků příčinného vztahu a počtem účastníku směnečného vztahu v podobě emise tzv. redukované směnky.
Redukovaná směnka je takovou směnkou, ve které je počet skutečných účastníků základního směnečného vztahu nižší než počet deklarovaných účastníků. Tento stav navozuje emitent redukované směnky tím, že ve směnečném vztahu založeném emisí redukované směnky vystupuje jedna osoba v pozici dvou účastníků směnečného vztahu.
Judikatura připouští dva typy redukovaných směnek. Jedná se o:
- cizí směnku na vlastní řad a
- zastřenou vlastní směnku.
Cizí směnka na vlastní řad
Cizí směnkou na vlastní řad je taková cizí směnka, kterou výstavce vystavil na svůj vlastní řad. V cizí směnce na vlastní řad označí výstavce sám sebe za remitenta. Výstavce cizí směnky na vlastní řad se tedy na tomtéž základním směnečném vztahu podílí jako dlužník (výstavce) i jako věřitel (remitent).
Cizí směnku na vlastní řad nelze označit za příliš šťastné řešení problému disproporce mezi počtem účastníků základního směnečného vztahu a vztahu příčinného. Výstavce a remitent je toutéž osobou. Fakt, že jediný účastník základního směnečného vztahu je věřitelem i dlužníkem přináší nikoli zanedbatelné praktické problémy.
Za všechny z těchto problémů bych zmínil nejkřiklavější příklad, kterým jest trvání směnečného závazku remitenta cizí směnky na vlastní řad po převodu takovéto směnky. První majitel cizí směnky na vlastní řad se dostává do velmi svízelné situace v případě, že směnku hodlá převést; a pokud tuto převede, lze si snadno představit, že se ocitne v situaci ještě mnohem horší. Protože neexistuje žádný směnečněprávní nástroj, kterým lze anulovat existující výstavcův směnečný závazek (není jím ani doložka sine obligo v indosamentu), zůstává remitent z jím vystavené cizí směnky na vlastní řad zavázán i po jejím převodu. První majitel cizí směnky na vlastní řad tak buď rezignuje na její zamýšlený převod, nebo se spokojí s mimosměnečným ujednáním blokujícím uplatnění směnky vůči jeho osobě, které jej však proti uplatnění takto převedené směnky vůči jeho osobě nechrání absolutně. Nejhorší variantou pro prvního majitele cizí směnky na vlastní řad je postup, kdy tento směnku převede, aniž by si byl vědom svého směnečného závazku vyplývajícího z převedené směnky, a zůstává z této zavázán.
Zastřená vlastní směnka
Zastřená vlastní směnka je ve skutečnosti cizí směnkou, její emisí se však navozuje stav vzájemných vztahů mezi účastníky základního směnečného vztahu a příčinného vztahu přibližující se situaci vzniklé po vystavení vlastní směnky. Zastřená vlastní směnka má právní režim cizí směnky, do základního směnečného vztahu však nevstupuje žádná třetí osoba a žádný z jeho účastníků nevystupuje v krkolomné pozici dlužníka – věřitele, jenž je vlastní cizí směnce vystavené na vlastní řad. V zastřené vlastní směnce výstavce platební příkaz adresuje sám sobě, výstavce zastřené vlastní směnky tedy sám sebe označuje jako směnečníka (u nějž se předpokládá, že směnku akceptuje a tím vstoupí do hlavního směnečného závazku).
Zastřená vlastní směnka představuje čistší formu redukované směnky. V základním směnečném vztahu založeném emisí této směnky jsou důsledně odděleni směneční dlužníci a věřitelé. Výstavce jest směnečníkem (a zpravidla i následně příjemcem) a remitent je věřitelem. Ve směnečném vztahu založeném emisí zastřené vlastní směnky tedy nikdo nevystupuje ve vnitřně rozporné pozici dlužníka i věřitele.
Zastřená vlastní směnka představuje optimální podobu redukované směnky. Jejím prostřednictvím výstavce dosáhne zamýšlených účinků (vyrovná počet účastníků základního směnečného vztahu a vztahu příčinného) a ani sobě, ani jiným účastníkům směnečného vztahu touto „redukcí“ nezkomplikuje život a nevytvoří latentní problémy. Každý účastník základního směnečného vztahu může být v rámci směřování k dosažení zájmů ve směnečném vztahu sám sebou a nemusí řešit dilema, zda je věřitelem nebo dlužníkem.
Nepřípustné redukce směnky
Nepřípustná je redukce:
- vlastní směnky,
- cizí směnky na směnku s jediným faktickým účastníkem základního směnečného vztahu.
Nepřípustná redukce vlastní směnky
Redukce směnky je postup vyhrazený jen cizím směnkám. Neplatná je tedy vlastní směnka vystavená na vlastní řad. Nemožnost redukovat vlastní směnku je dána faktem, že ZSŠ možnost vystavit cizí směnku na vlastní řad a zastřenou vlastní směnku výslovně připouští jen u cizí směnky.
Nepřípustná redukce cizí směnky na směnku s jediným účastníkem základního směnečného vztahu
Cizí směnku lze redukovat jen dvěma výše uvedenými způsoby – cizí směnku na vlastní řad a zastřenou vlastní směnku. Zákon takovou redukci cizí směnky, ve které by směnečník byl současně remitentem, nezakazuje, a z konstrukce právního režimu redukovaných směnek lze snadněji dovodit přípustnost směnky, v níž má remitent součastně i postavení směnečníka. Rozhodovací praxe soudů však připustila jen dvě varianty redukovaných směnek – cizí směnku na vlastní řad a zastřenou vlastní směnku.
Autor: JUDr. Radim Chalupa, Ph.D.