Splatnost směnky a údaj data splatnosti
Jedním z definičních znaků libovolné pohledávky je doba její splatnosti. Splatnost směnečné pohledávky je vymezena údajem splatnosti ve směnce nebo zákonem. Přestože splatnost směnečné pohledávky musí být určena, není nezbytné, aby byl údaj splatnosti ve směnce obsažen. ZSŠ (zákon směnečný a šekový) totiž zakotvuje nevyvratitelnou právní domněnku, že směnka neobsahující údaj splatnosti je splatná na viděnou.
Údaj data splatnosti v základní směnce a modifikovaném akceptu
Údaj splatnosti může být obsažen v základní směnce a v modifikovaném akceptu (akceptačním prohlášení, kterým příjemce realizuje obsahový odklon směnečného závazku příjemce od textu základní směnky). Údaj splatnosti začleněný do základní směnky určuje obecnou splatnost směnečné pohledávky, údaj splatnosti uvedený v modifikovaném akceptu mění splatnost směnečné pohledávky vůči příjemci a směnečnému rukojmímu, který směnku zaručil za příjemce.
Výčet způsobů splatnosti směnky
Splatnost směnky lze bez negativních účinků (v podobě neplatnosti tohoto cenného papíru) stanovit pouze jedním ze čtyř následujících způsobů. Směnka může být splatná:
- na viděnou,
- na určitý čas po viděné,
- na určitý čas po datu vystavení,
- na určitý den.
Jakýkoli jiný způsob určení splatnosti směnečné pohledávky způsobuje neplatnost směnky.
Směnka na viděnou – vistasměnka
Směnka vystavená na viděnou je označována jako vistasměnka. Na viděnou je splatná směnka, ve které je tato skutečnost uvedena výslovně, nebo směnka, která údaj splatnosti neobsahuje a ohledně tohoto údaje nebyla uzavřena dohoda, že bude dodatečně doplněn (emitent neudělil remitentovi oprávnění vyplnit údaj data splatnosti).
Směnka na viděnou se stává splatnou v okamžiku jejího předložení hlavnímu směnečnému dlužníkovi – výstavci vlastní směnky nebo příjemci cizí směnky – k placení. Je-li vistasměnka domicilována, nastává její splatnost předložením tohoto cenného papíru k placení domicilátovi.
Směnka na určitý čas po viděné
Směnka vystavená na určitý čas po viděné je označována jako lhůtní vistasměnka nebo časová vistasměnka. Lhůtní vistasměnka je splatná v poslední den lhůty určující její splatnost. Tato lhůta počíná běžet prvním dnem po viděné, přičemž viděnou je shlédnutí směnky směnečníkem při jejím předložení k akceptaci; u vlastní směnky počíná lhůta k určení splatnosti běžet od shlédnutí směnky výstavcem, které je učiněno při prezentaci této směnky k viděné. Viděná se na cizí směnce nepotvrzuje. Její uskutečnění, jakož i její časová identifikace, jsou prokazovány akceptem nebo protestem pro odepření přijetí. Z tohoto důvodu musí být akcept lhůtní vistasměnky pod sankcí obmeškání postihových závazků datován. Naopak u vlastní směnky je viděnou nezbytné potvrdit (a nepotvrzení viděné nechat zjistit protestem).
Směnka na určitý čas po datu vystavení – směnka a dato
Směnka vystavená na určitý čas po datu vystavení je označována jako směnka a dato (některými autory jako datosměnka). Datosměnka je stejně jako lhůtní vistasměnka směnkou lhůtní. Lhůta určující dobu splatnosti směnečné pohledávky však u datosměnky nepočíná běžet od viděné, nýbrž ode dne vystavení směnky. Doba splatnosti datosměnky je tedy na rozdíl od doby splatnosti lhůtní vistasměnky předem známá.
K určení doby splatnosti datosměnky plně postačí pouze určení lhůty bez výslovně uvedeného údaje, na kdy je stanoven počátek této lhůty, jelikož počátek lhůty určující dobu splatnosti datosměnky je stanoven přímo zákonem. S ohledem na formální posuzování obsahu směnky nebude pro určení doby splatnosti datosměnky rozhodná skutečná doba vystavení směnky, ale údaj, který je uveden v časovém datu směnky.
Směnka na určitý den – fixní směnka
Směnka vystavená na určitý den bývá označována jako denní směnka nebo jako směnka fixní, popřípadě i jako směnka precizní. Denní směnka je splatná v den, který je v ní uveden jako údaj splatnosti. Cest, jak tento den určit, je celá řada. Přípustný je každý způsob, který identifikuje den splatnosti denní směnky dostatečně určitě. Den splatnosti může být u denní směnky stanoven například:
– přesným kalendářním dnem (uvedením data splatnosti),
– určitým jednodenním svátkem nebo jinak významným dnem („například na Velikonoční pondělí roku 2020“),
– určitým týdenním dnem (například „v poslední úterý před Velikonocemi“ roku 2010),
– odkazem na počátek, prostředek nebo konec určitého měsíce(za počátek měsíce se považuje první den měsíce, za prostředek měsíce se považuje patnáctý den měsíce a za konec měsíce se považuje poslední den měsíce, a to bez ohledu na skutečný počet dní v měsíci. Součástí údaje data splatnosti musí být označení roku, v němž směnečná pohledávka dospěje.),
– jiným označením určitého dne (ke stanovení splatnosti precizní směnky lze použít například údaj „zítra“ nebo „pozítří“).
Nemohu než konstatovat, že nejlépe bude přidržet se při určení splatnosti fixní směnky označení konkrétního data. Ke stanovení splatnosti denní směnky nemohou být použity žádné lhůty.
Doložka splatnosti
Údaj data splatnosti není podstatnou náležitostí směnky, neboť může ve směnce absentovat. Představuje tudíž údaj nepodstatný čili směnečnou doložku.
Formulace údaje splatnosti se odvíjí od skutečnosti, kterým z výše uvedených způsobů je splatnost směnečné pohledávky určena. Možností, jak formulovat doložku splatnosti, je celá řada, proto uvedu jen příklady obvykle užívaných textů:
- ve směnce splatné na viděnou lze údaj data splatnosti formulovat takto: „na viděnou“, „a vista“, „při předložení“,
- ve směnce splatné na určitý čas po viděné lze údaj data splatnosti formulovat takto: „3 týdny po viděné“,
- ve směnce splatné na určitý čas po datu vystavení lze údaj data splatnosti formulovat takto: „4 měsíce po vystavení“, „30 dní a dato“,
- ve směnce splatné na určitý den lze údaj data splatnosti formulovat takto: „2.2.2020“, „4. dubna 2014“ „první úterý v březnu 2012“, „o Velikonočním pondělí 2018″, „na Štědrý den roku 2024“. Na tomto místě bych rád uvedl na pravou nesprávný „mýtus“, že měsíc v údaji data splatnosti musí být uveden slovem. Ve skutečnosti se jedná jen o praktické doporučení, když nerespektování tohoto „pokynu“, byť je třeba uveden ve směnečných tiskopisech, nemá za následek neplatnost směnky
Údaj splatnosti je jednou z nejčastěji užívaných směnečných doložek. Vysoká frekvence výskytu této doložky ve směnkách je dána tím, že absence doložky splatnosti v textu směnky navozuje vistasplatnost směnečné pohledávky. Zdaleka ne všem účastníkům směnečných vztahů však vyhovuje nejistota ohledně času navození splatnosti směnky na viděnou.
Další pravidla pro určení splatnosti směnky
Směnky s jinou dobou splatnosti než
- fixní směnky,
- směnky a dato,
- vistasměnky a
- lhůtní vistasměnky
jsou podle druhého odstavce ustanovení čl. § 33 ZSŠ (zákona směnečného a šekového) neplatné. Tím je zakázáno stanovení doby splatnosti směnky způsobem, který není výslovně upraven v prvním odstavci čl. I. § 33 ZSŠ.
Neplatné jsou tak směnky s postupnou splatností, tedy směnky splatné v několika splátkách.
Splatnost směnky musí být určena s přesností na jeden den. Neplatné jsou tedy směnky splatné v období, jež je delší než jeden den – například na Vánoce nebo Velikonoce.
Součástí údaje data splatnosti směnky musí být vždy letopočet. Směnky neobsahující v údaji data splatnosti označení roku jsou neplatné.
Kontroverzní jsou směnky splatné ve stejný den, v němž byly vystaveny. Mám za to, že takové směnky by neměly být platné. Rozhodovací praxe soudů však platnost směnek splatných v den vystavení podpořila, je tudíž třeba je považovat za platné (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Odo 1047/2005).
Nepřípustná splatnost směnek
Neplatné jsou zejména tyto směnky:
– splátkové směnky,
– směnky s kombinovanou splatností (splatnost takové směnky je určena kombinací dvou či více způsobů splatnosti),
– směnky se splatností závislou na jiné než zákonem předvídané okolnosti
– směnky s neomezenou splatností (tuto zakládají například doložky „podle uvážení“ nebo „kdykoliv“),
– směnky se splatností nemožnou,
– směnky se splatností určenou s přesností vyšší než na dny – například s přesností na hodiny, (viz rozsudek Vrchního soudu Praha, sp. zn. 5 Cmo 13/97 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 2162/2010),
– směnky se splatností určenou s přesností nižší než na dny (Neplatné jsou směnky splatné v určitém měsíci nebo během několikadenních svátků. Neplatnou je tak směnka splatná „na Vánoce roku 2030“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 29 Cdo 3361/2010),
– směnky s alternativním datem splatnosti (neplatnost směnky způsobuje splatnost „1.1. 2020 nebo 2.2. 2020“.
– lhůtové (lhůtní) směnky, tedy směnky se lhůtovou (lhůtní) splatností (například „do 1.1. 2022“, „do dvou měsíců“).
Nesplatná směnka
Jako zajímavost uvádím, že se lze setkat se směnkami, které se nikdy nestanou splatnými. Není-li vistasměnka předložena k placení, nestane se splatnou. Splatnou se nestane ani nepřijatá či neprotestovaná cizí lhůtní vistasměnka a vlastní lhůtní vistasměnka, u níž nebyla potvrzena viděná.
Autor: JUDr. Radim Chalupa, Ph.D.